Parné dny

Ti, kteří mohou a mají tu možnost však raději ulehnou k bazénu, a když cítí,k že jejich organismu proti horku protestuje, prostě hupnou do vody a setrvají tam tak dlouho, jak se jim zdá vhodné. Pak vylezou ven a tohle opakují tolikrát denně, kolikrát to jde. Jsou spokojeni, protože nemusí platit vstupné někam kde je hlava na hlavě a křik. A ani nemusí jet přes půl hodiny k vodě a půl hodiny zase zpět. No, k vodě, kdo ví, co v ní vůbec je. Takže má i ušetřený čas. Je doma, v pohodlí, a pozor, ví, co ve vodě má, protože to tam sám nasypal. Popřípadě nalil.

Krásně čistá voda se neudělá sama od sebe. Pochopitelně, pokud je tam nalitá nová, tak je v pořádku. Ale po dvou či třech dnech se musí začít dělat něco, aby taková vydržela. Takže to začíná ručním sběrem nečistot na hladině a pokračuje se zapnutím filtračního okruhu například pískové filtrace. Může v ní být klidně i kvalitnější zeolit, ale to je jedno. To vše dohromady zbavuje vody nečistot. Což je sice super, ale bohužel to nestačí. Víte proč?

Protože jsou zde ještě neviditelné potvůrky, kterým jde jen a jen o to, jak nám naši vodu zničit. Proti nim se musí do boje vytáhnout trochu chemie a dalších prostředků. A pokud to už všechno máme, je načase přidat také

další ingredience, aby byl voda mimo čistoty také hygienicky nezávadná. Protože to je velmi důležité. Bez toho by to mohlo skončit i nepříjemnými zdravotními komplikacemi. A to jistě nikdo z nás nechce, tím spíše, že by byla v ohrožení právě naše rodina. Takže toto je třeba si skutečně hlídat.

Jako třešnička na dortu může být ve vodě sůl, kterou tam ovšem neházíme lopatou, ale máme na to solinátor. Koupání v létě ve vlastním bazénu přímo u domu byl u nás dlouhou dobu jen sen. Nyní je možné si ho splnit, tak proč ještě otálet a váhat nad koupí něčeho, co nám bude jistě jen a jen ku prospěchu.