Hudbo, hraj

Říká se, že co Čech, to muzikant. Něco na tom asi bude, určitě ve svém okolí znáte spoustu lidí, kteří se hudbě věnují, a to ať profesionálně nebo jako obyčejný amatér. Krásné melodie dokážou navodit příjemnou atmosféru a jsou součástí různých společenských akcí, například plesů, vystoupení, módních přehlídek, divadelních představení, prostě vyjmenovat všechny by trvalo opravdu hodně dlouho. Už od malička slýcháme hudbu kolem sebe, děti hudbu milují a je správné je k ní vést.

Profíci

Někdo hudbě propadne již v dětství, jiný se zase narodí do muzikantské rodiny. Jen ti opravdu nadaní a pilní se věnují hraní na některý z hudebních nástrojů, a že jich není málo, profesionálně po celý svůj život, i když umění je řehole a jen s talentem se vystačit nedá, jen velká píle a dřina vedou k úspěchu. Absolventi konzervatoří se stávají hudebníky a účinkují v orchestrech, skupinách nebo zkouší sólovou dráhu. Čeští hudebníci jsou známí po celém světě. Těmi ze světově uznávaných houslistů jsou Jaroslav Svěcený, Václav Hudeček, z mladší generace pak Pavel Šporcl, charakteristický svým šátkem na hlavě. Ale to je jen několik málo jmen těch, kteří svým uměním dávají radost a pro které je smyslem života, ale i zálibou.

Jen si tak trochu brnknout pro radost

Ale většina si vystačí s hraním jako s koníčkem , pro radost nejen sobě, ale i druhým. A když se sejde parta nadšenců, pak spatří světlo světa amatérské hudební soubory či uskupení. Oblíbeným nástrojem je pak kytara, kdo by si dovedl představit táborák bez jejích zvuků, na Moravě zase milují cimbál a v českých hospůdkách byla královnou tahací harmonika.

U dětí je oblíbená flétna a klavír. Ať se jedná o jakýkoliv nástroj, ze kterého díky rukám člověka vychází líbivé melodie, jedná se i o nástroj udržující nás v pohodě po stránce duševní, neboť hudbou se dá vyjádřit vše.