Děti a jejich fantazie

Čtěte dítěti? Dítěti bychom měly číst pohádky neustále, protože děti je naprosto milují a v knížkách nejvíc mají rádi obrázky. Ještě když je miminko v bříšku, tak dítě vnímá svoji maminku, když mluví, vnímá na bříšku její doteky. Prostě miminko vnímá úplně všechno. Jakmile se dítě narodí, tak na ně musíme hodně mluvit, protože čím víc budeme na dítě mluvit, tím dříve začne rozpoznávat věci a bude kolem sebe ukazovat prstem věci, které říkáte. Pak jakmile je dítě větší, tak je krásné dítěti číst, protože děti mají svoji fantazii a pohádky na ně působí velmi příjemně.

Děti s knížkou a pohádkami rostou, protože ve školce, ve škole je knížka nikdy nemine. Knihy s námi rostou celý život. Děti mají svoji velkou fantazii a různé pohádky v dítěti vyvolávají emoce, například o zle ježibabě, hned se budou ptát svých maminek a tatínků, proč ježibaba byla zlá. Proto uvidíte, že čtení a pohádky děti velmi zajímá, proto musíte knihu dojít do konce, aby zjistili, proč ta ježibaba byla zlá. Kniha je pro děti úplně jiný svět než běžný život, protože s knihou poznají nové zážitky a budou více chytřejší. Tím děti získávají do života různé poznatky a s knihou se vyvíjí.

Děti mají svoje myšlenky, které nemůžou rodiče pochopit, protože děti mají svoje vlastní představy o knize, kterou jim čtete než vy. Kniha vždy končí dobrem, ale zlo děti už nepoznají. Děti si totiž vždy a u všeho myslí, že vždy vše končí dobrem, proto malé děti v této myšlence rozhodně nechte a nic jim nevyvracejte. Tím děti úplně odradíte a už by žádnou knihu nechtěly číst. Rozhodně svoje děti nechte vždy snít o tom, co si sami myslí o tom všem, co jim čtete, protože jak budou dospělí jako vy, tak už budou vědět, jak to je a kde je pravda. Dětem bychom měly číst před spaním, protože je to zároveň i hezky unaví.