Oblékám se stále stejně: může za to kardigan!

Dřív jsem měla ve skříni několik komínků různorodých mikin, svetrů a bundiček, které jsem stále střídala. Všechny byly podle nejnovějších trendů a část z nich i z kvalitních materiálů, pěkně ušité a v barvách pro každou příležitost a náladu.

To všechno se změnilo ve chvíli, kdy jsem si pořídila svůj první dlouhý kardigan!

Zpočátku jsem si nebyla vůbec jistá, zda je to kousek pro mě – jsem malá a tak jsem se logicky obávala, jestli mě takhle dlouhá věc ještě více nezadupe do země. Zároveň je tolik látky dost výrazným prvkem a já si nebyla jistá, jestli ustojím pohledy lidí. To jsem si ale zpracovala záhy – nechci být víc šedá myš, která se bojí každého zdviženého obočí! Stačí si totiž říct, že jestli to, co já mám na sobě, někomu jinému přináší negativní pocity, tak je to v první řadě problém toho dotyčného. To jsem ale odbočila od kardiganu…

To, jak je dlouhý, je boží. Když je mi chladno, krásně se do něj zachumlám. Když nemám svůj den, nebo mám PMS, kdy si připadám o několik kilo těžší, zase oceňuji, jak mě pěkně zahalí. Můžu si vzít i legíny místo kalhot a netrápit se tím, jestli jsou vhodným spodním dílem oblečení mimo tělocvičnu – kardigan je z velké části schová. A ještě jeden benefit á la rady babiček – netáhne mi na záda!

Takže když nyní stojím před skříní a chci si vzít nějaký teplejší vršek, u kardiganu skončím v 99 případech a pokud dojde na to jedno procento, chvilku po opuštění domu lituji, že nemám opět kardigan!

Dámský kardigan Mladá móda byl ten můj úplně první, dostal mě svou barvou a i když jsem si nebyla úplně jistá, za ty peníze to nebyl až tak velký risk. A vyplatilo se to!

Od té doby uplynulo pár měsíců a mému kardiganu přibyly sourozenci z různých jiných obchodů, takže to není tak, že bych chodila pořád v tom jednom, ale zkrátka se díky nim mé outfity staly trochu monotematickými. Poprvé v životě mi to ale vůbec nevadí.

Ještě mi chybí vychytat vhodný kousek na každé roční období – třeba na léto si představuju nějaký lehoučký v asijském stylu a třeba na Vánoce nějaký s klasickými motivy vloček a sobů. No a pak také něco elegantnějšího do divadla a jiné kulturní příležitosti, protože do nepohodlného saka, které mě všude pne, už se mi vážně nechce!